Sladidla – přírodní i umělá – (ne)prospívají nám?

Sladký život, sladké řeči, sladký úsměv, sladký polibek, sladké sny, ... A pak se najednou dozvíte, že soused už týdny nejí cukr, protože ten je spíš sladká pomsta. Jaké to je už si nikdy neosladit život? Nebo, jde to tak vůbec? Když se zbavíme bílého cukru, zbavujeme se sladké chuti? Zrnko po zrnku se podíváme na to, jak to s cukry a sladidly je.

Proč je sladká chuť tak neodolatelná?

Všichni to známe. Dochází nám energie a první, po čem bychom sáhli, je nějaká sladkost, která nás v mžiku uspokojí svou chutí a dodá nám energii. Neustálá chuť na sladké může být často způsobena špatnou životosprávou a kolísáním cukru v krvi, je nám taktéž dána geneticky. Můžeme se stát na cukru závislí? Ano, vědecké studie hodnotí přejídání cukrem jako riziko. Jestliže při závislostech obecně tělo prokazuje 11 efektů, časté pojídání cukru jich má hned 5. Často jej sníme víc, než jsme plánovali, tělo si na něj zvyká a postupně si jej žádá více a více. Velké obtíže nám působí situace, kdy jej nemáme při ruce. Nadměrná konzumace cukru s sebou přináší neblahé vlivy na naše zdraví. Hovoříme o vyšším výskytu kazivosti zubů, o obezitě, cukrovce, kožních projevech a už žen taktéž o nepříjemných kvasinkových infekcích. 

Sladidla PŘÍRODNÍ X UMĚLÁ

Cukry jsou obecně o dost kaloričtější než náhradní sladila. Cukr tělu tedy přináší spoustu energie, ale zároveň žádné další živiny. Takové alternativy, které cukr nahradí, zachovají vyšší kalorickou hodnotu, ale zároveň dodají tělu i další živiny, nalezneme v přírodě. 

K takovým patří například:  med, kokosový cukr, panela, melasa, javorový sirup, rýžový sirup, datlový apod. 

Vysoká kalorická hodnota. Právě tohle je důvod, proč výrobci hledali alternativní zdroje sladké chuti.

Náhradní sladila vnímáme jako přísadu využívanou místo cukru. Zpravidla tedy disponují vyšší sladivostí a velmi nízkou kalorickou hodnotou.

• Přírodní náhradní sladidla

například výtažek z oblíbené stévie (zkuste náš skvělý 100% přírodní protein slazený stévií), čekankový sirup, nebo xylitol a erythritol, které jsou někde na půli cesty

Erythritol

Erythritol je předním přírodním sladidlem s nulovým obsahem kalorií, svou chemickou strukturou patří do skupiny cukerných alkoholů. Přirozeně se vyskytuje ve fermentovaném ovoci, jako je například vodní meloun, hrušky, hrozny. Jeho sladivost je příbližně 60× vyšší než bílý cukr a má velmi nízký obsah kalorií. V těle je špatně rozložitelný. Nás organismus jej není schopen metabolizovat, a tedy ani využít jako zdroj energie.

Xylitol

• Syntetická (umělá) náhradní sladidla  (ta se vyrábí chemickou cestou)

Aspartam

Jako uměle vytvořené sladidlo má až 200× vyšší sladivost než cukr a je zároveň úplně bez kalorií. Ve složení potravin jej můžete najít také jako E951. Jeho nevýhodou je, že může zvyšovat chuť k jídlu. Nemůže se používat na pečení, protože se při teplotách 30–40 °C rozpadá na jednotlivé složky a těsto by nevykynulo. Sype se na moučníky až po pečení. Tím, že se i při tělesné teplotě rozpadá, může být nebezpečný, protože jeho jednotlivé složky jsou samy o sobě toxické. Jednou ze složek, na které se aspartam rozpadá, je například methanol, jehož maximální doporučená denní dávka je okolo 8 miligramů.

Sukralóza

Sukralóza je oproti cukru taktéž nekalorické sladidlo, které potravinám dodává sladkost, aniž by zvyšovalo příjem kalorií nebo sacharidů. Můžete ji najít ve složení potravin pod označením E955. Je až 600× sladší než bílý cukr a zároveň mu je chuťově nejbližší. Kalorickou hodnotu má sice stejnou jako klasický cukr, ale díky jeho výrazně vyšší sladivosti je možné používat mnohosetkrát menší množství. Většina konzumované sukralózy (asi 85 %) se neabsorbuje a je vyloučena močí.

Sacharin 

Sacharin je nejstarší umělé sladidlo.  Je velmi levný a výborně se rozpouští ve vodě. Používá se při výrobě různých potravin a výrobků (džemy, žvýkačky, slazené nápoje, konzervované ovoce, léky, zubní pasty, ...). Na rozdíl například od aspartamu má lehce nahořklou kovovou pachuť. Často mísí s jinými umělými sladidly, aby se kompenzovaly slabiny každého sladidla. Třeba směsi sacharinu a aspartamu se často používají v nealkoholických slazených nápojích.

Sladká tečka na závěr

Díky důkladnému schvalovacímu procesu umělých sladidel před jejich použitím v potravinářství se nemusíme přehnaně obávat jakýchkoliv nežádoucích účinků při dodržování přijatelných denních dávek. Neustále vycházejí nové výzkumy, které ověřují vhodnost umělých sladidel ještě předtím, než je najdete v obchodech.

Pro ty, kteří chtějí zhubnout, jsou velmi vhodnou alternativou. Dokáží být proto prospěšné i pro sportovce. Jestliže dbáte na zdravý životní styl, měli byste stále preferovat méně průmyslově zpracované potraviny (které zpravidla umělá sladidla neobsahují).